„Mně to s tím banánem fakt nejde!“
„Došli jsme promoklí až na Kost.“
„S drakem!“ – „Ne! S věží!“
Tři nezapomenutelné věty vystihují tři nezapomenutelné dny ve městě Jičíně. Ptáte se, kdo tam byl, proč a s kým? Tak si to přečtěte celé:
Partnerská města Písek a Jičín podpořila přátelství svých pěveckých sborů. Sborissimo (z Písku) a Smetana (z Jičína) si díky tomu mohli v pátek 11. května společně zazpívat v Porotním sále jičínského zámku. V sobotu Sborissimo předvedlo svůj repertoár samostatně v nádherné akustice zámku Humprecht nedaleko Sobotky. Společné zážitky byly opravdu silné, a proto se o ně rádi v tomto článku podělíme.
Pátek: Zácpa – Patník – Banán a Ježíšku panáčku
Vyrážíme ve 14 hodin autobusem z píseckého výstaviště. Nikdo nechybí, porovnáváme si kufry a vesele plkáme. Koncert je naplánován až na 19. hodinu, abychom měli čas se v klidu ubytovat, seznámit, rozezpívat, odzkoušet. Po hodinovém stání v pražské koloně raději začínáme zkoušet v autobuse. Pomalu se prodíráme na druhý konec hlavního města, už zbývá jen jedna píseň a jedna uzavírka. Stihli jsme to! Jsme ubytovaní, převlečení, zkrášlení a koncert začíná.
Nejdříve se pěti písněmi představí jičínský smíšený pěvecký sbor Smetana. Posloucháme se zatajeným dechem. Jsou skvělí!
Na úvod našeho vystoupení zazní famfára „Trubte v trúbu“ následována pásmem renesančních písní (a tance!).
Prostřední blok koncertu jsme věnovali českým a moravským lidovkám, které si vždy rádi od srdce zazpíváme. Po divokém verbuňku se na chvíli zklidníme naší novinkou od Beatles – In my life, a znovu se rozvlníme u gospelů.
Na závěr nás na oslavu vzniku našeho nového přátelství čeká společné zpívání „Oh, happy day!“ „Kterou ještě dáme?“ ptá se jičínský sbormistr, pan Vítězslav Čapek. Členové sboru Smetana odpoví jako jeden muž: „ještě patník!“ Chvíli nechápeme, ale pak se ozvou první tóny: „Kráčel krajem poutník, šel sáááám…“
Po koncertě se vydáváme do nedaleké školní jídelny, kde na nás čeká úžasná hostina. „Jééé, španělský ptáček!“ – „Kdepak španělský! To je MŮJ ptáček,“ dodává se smíchem paní Marcela Havelková, předsedkyně sboru a znamenitá kuchařka. Po skvělé večeři následuje skvělá zábava. Kytary a zpívání až do pozdních nočních hodin. Chrastící banány a vajíčka. Desítky písní i písniček. A když dojde invence, i s koledou v květnu sklidíte úspěchy! 😀
Sobota: Za vorem vor – Dorota Máchalová – Prší, prší – Ležící spící a Parohy
Probuzení do letního počasí, hotelová snídaně a procházka po Jičíně nás naladily na další krásný den. Připravený program nám sliboval odpolední výlet zakončený koncertem na Humprechtě, kam jsme se všichni těšili.
Přesunuli jsme se do Sobotky, najedli se, zděsili se bouřkového mraku a vyrazili za průvodkyní. „Víte, co mají Sobotka a Písek společného? – Za vorem vor a po šiku šik…,“ recitovala místní knihovnice báseň Písecká od rodáka ze Sobotky – Fráni Šrámka. Spadlo prvních pár kapek, vzdali jsme raději procházku po Sobotce a přejeli do údolí Plakánek. Prošli jsme kolem mlýna Petra Máchala, poslechli si další krásnou báseň u Studánky a pokračovali ke hradu Kost. Přesně v polovině cesty nás bouřkový mrak dostihl a nám nezbylo, než se schovat pod stromy a zpívat asi 15 slok „Prší, prší.“ Že jich tolik není? Zeptejte se Alenky 😉
Ke hradu jsme došli trochu mokří, ale to nám na náladě rozhodně neubralo. Přejeli jsme do malebné vesničky Vesec, která poskytla své kulisy nejedné pohádce a filmu. Dokonce tu mají i lavičku, kde byl naposledy spatřen Jára Cimrman.
A už nás čeká poslední štace – k zámku Humprecht. Stavba ve tvaru oválu na vrcholu kopce nad Sobotkou si nás okamžitě získala. Krásný prostor, skvělá akustika a úžasné publikum se spojily v nezapomenutelný zážitek. A jako třešnička na dortu přišla prohlídka vrchních pater zámku se soukromým koncertem Jirky Emmera ve velké hodovní síni. Paráda!
Sobotní večer opět patřil zpěvu, tanci, vyprávění a navazování nových přátelství. Děkujeme paní Havelkové i ostatním členům sboru Smetana za milé přijetí, zorganizování koncertů a doprovodného programu. Máme velkou radost, že přijali naše pozvání k návštěvě města Písku v příštím roce.
A co přišlo v neděli?
Focení před odjezdem mělo tak trochu nádech hrabalovského „Se šípkovou – se zelim :-D“ A tady je výsledek. Napište nám do komentáře: „Je to lepší s drakem – nebo s věží?“
